Spotřebitel net

Pesticidy jsou chemické látky používané v zemědělství k hubení plevelů a škůdců kulturních plodin. Molekuly některých pesticidů jsou velmi stabilní, tzn. že mají dlouhou životnost. Zbytky pesticidů proto můžeme najít i v potravinách. V lidském těle bylo prokázáno toxické a hormonální působení pesticidů.

Skupiny organizovaného zločinu, které obchodují s padělanými pesticidy, mají „tak dobrou organizační strukturu a vysokou profesionalitu,“ že velkoobchodníci nemají ani ponětí, že nakupují falešné zboží, řekl mluvčí Europolu Søren Pederse. S podobnými závěry přišly nedávno i úřady ve Spojených státech, když varovaly před zvýšeným výskytem státem neprověřených pesticidů a insekticidů, které mohou vážně ohrožovat veřejné zdraví. 

I v Evropské unii platí, že mnoho těchto falešných produktů porušuje normy, a je také pravděpodobné, že obsahují zakázané složky. V případě, že se takové chemikálie dostanou do lidského těla, mohou narušit správnou sekreci vnitřních žláz a tvorbu hormonů. Nezákonné hubící prostředky podle Europolu „ohrožují nejen zdraví zemědělců a spotřebitelů, ale představují i riziko pro životní prostředí.“ Falešné produkty prý v některých evropských státech zahrnují až čtvrtinu celého prodeje pesticidů. O které země se ale konkrétně jedná, Europol neprozradil.

Je to levnější 

Situace je o to horší, protože někteří zemědělci  padělky používají i úmyslně. Podle Hanse Muilermana z bruselské pobočky Pesticide Action Network (PAN), celosvětové sítě nevládních organizací, která se zabývá bojem proti škodlivým hubicím prostředkům, je důvod jasný: jsou levnější a mnohdy účinnější než běžné prostředky. 

„Vymáhání zákona je v některých zemích EU neuvěřitelně slabé a v jiných neexistuje vůbec. Farmáři tak mohou vesele nakupovat dál,“ postěžoval si.

Státy Evropského společenství v osmdesátých letech zakázaly hubící prostředky, které se ukázaly být pro lidi, zvířata a půdu toxické. Mezi nepovolené pesticidy tak bylo zařazen i DDT, slavný insekticid, který se masově využíval k hubení hmyzu v zemědělství a především pak komárů a moskytů v tropických oblastech po celém světě. 

Odkud nezákonné pesticidy pocházejí?

Europol odmítl poskytnout další bližší informace o stavu vyšetřování, ale obecně se má zato, že hlavním zdrojem produkce padělaných pesticidů je s nejvyšší pravděpodobností Čína.  
Coby hlavní překladiště a tranzitní země pro pašované pesticidů je v tomto ohledu často zmiňováno i Rusko. Avšak podle dat Asociace evropských podnikatelů (AEB) i sem míří falešné zboží, které je vykládáno v západoevropských přístavech. 
Podle Ulricha Vollmera, předsedy AEB, dosáhl černý obchod s pesticidy v Rusku takových rozměrů, že je možné jej přirovnat „k trhu s narkotiky“. Odhaduje se, že nezákonný trh s pesticidy dosahuje 15-30 % celého obratu průmyslu s pesticidy, dodal.

Falešné pesticidy se do biopotravin nedostanou

Zaplavily falešné pesticidy i tuzemská pole? Tak tuto otázku si bezesporu kladou nejen zemědělci ale také konzumenti konvenčně vyprodukovaných potravin. Ti, kdo ale naopak mohou být zcela v klidu, jsou příznivci biopotravin. Ekologičtí zemědělci totiž chemické pesticidy nepoužívají.

Jistotu, že takové látky rozhodně nevstoupily do výrobního řetězce potravin, mají v této situaci především ti, kdo upřednostňují produkty ekologického zemědělství. „Jakékoliv pesticidy patří v ekologickém zemědělství k nedovoleným látkám.  Se škůdci ekologičtí zemědělci bojují přirozenými prostředky. Jen těžko najdete rozsáhlé plochy monokultur v ekologickém režimu, dodržuje se důsledně střídání osevních postupů. Na místo herbicidů se s plevely ekologičtí zemědělci vypořádávají především ,mechanicky‘. Plením, péčí o plodiny nebo častějším sečením travních porostů, což znemožňuje vysemenění a další šíření nežádoucích plevelů. Když je nejhůř, může ekologický zemědělec sáhnout po schválených preparátech na přírodní bázi, jakou jsou například různé výluhy bylin, chytré houby apod. Jejich účinnost pochopitelně není tak plošná a razantní jako u pesticidů, ale ekologičtí sedláci a spotřebitelé se aspoň nemusí bát ohrožení svého zdraví,“ vysvětlila manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová. Tam kde je třeba ochránit plodiny v režimu bio před hmyzími škůdci, se výborně osvědčili přirození nepřátelé, například draví roztoči – slunéčka sedmitečná.

Ochrana rostlin v ekologickém zemědělství je kvůli vyloučení pesticidů mnohem náročnější a tudíž nákladnější ale zároveň také přirozenější, zdravější a příznivější k celému ekosystému. Výsledek, tedy biopotravina, je možná dražší než její „konvenční sestra“, je třeba si však uvědomit, že ekologická produkce nese řadu pozitiv. Mezi ně se dá v souvislosti s posledními informacemi Interpolu připojit i fakt, že se nepodílí na organizovaném zločinu.

Zdroj: Euroactiv.cz, PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců