Rádi bychom rozšířili a dále zkvalitňovali naše služby. Budeme rádi, když naše snažení podpoříte jakýmkoliv darem na

účet č. 5314555001/5500

V případě zájmu o vystavení potvrzení daru se na nás neváhejte obrátit.

vyhledávání
Fér podnikatel

přihlášení člena
nové členství
Anketa
Už jste někdy naletěli?
 

Aktuálně

 

Vážení spotřebitelé,

 
snažíme se vylepšovat naše služby. V současné době klademe důraz na komunikaci se spotřebitelem, abychom dosáhli co nejkvalitnějších
výsledků.

V současné době realizujeme projekt z programu Magistrátu hlavního města Prahy. Jeho hlavním cílem je především pomoc obětem kriminality v

hlavním městě a také zlepšení ochrany zvlášť zranitelných obětí se zvláštním zacházením, a přispět k otevřenosti a pomoci.

 

V rámci přednášek pořádá Spotřebitel net "Prevenci kriminality ".
Přednášky jsou určeny pro seniory,  dětí z dětských domovů a dětí ze základních škol s poruchou chování.
Zájemci o tyto semináře se mohou přihlásit  prostřednictvím
e-mailu:          spotrebitel@spotrebitel.net
či po telefonu. na tel. číslo 603791093

Všechny naše semináře jsou zcela zdarma a školí naši zkušení zástupci

S pozdravem
ředitelka Spotrebitel net

 

 

Telefonní kontakt na naše Sdružení:
                                                               tel: + 420 603 791 093 a 775 476 080

___________________________________________________________________________________

Jak se připojit k hromadnému trestnímu oznámení na IFP + sledujte aktuální
vývoj v kauze hromadného trestního oznámení IFP – pravidelně aktualizováno

Potravinářská inspekce varuje spotřebitele před klamavými obchodními praktikami v rámci tzv. direct

Klamavé obchodní praktiky

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) varuje spotřebitele před nekalými obchodními praktikami některých společností využívajících tzv. „direct marketingu“. Jde o nabídky produktů (např. doplňků stravy) prostřednictvím inzerce v tisku, webových stránek, e-mailu, poštou či telefonicky.

Inspekce v minulosti registrovala a nadále registruje množství opakujících se podnětů ke kontrole od spotřebitelů, kteří udávají, že jsou nuceni platit za produkty, které si neobjednali, nebo se cítí podvedeni nepravdivými tvrzeními v inzerátech, kvalitou produktů, nebo neposkytnutím slibovaných benefitů, např. výher za předchozí objednávky.

Šetření podnětů ze strany SZPI potvrdilo v několika případech použití nekalých obchodních praktik. Např. inzerát (v tisku, na internetu) nabízí „kupon na bezplatnou zkoušku“ produktu, ve skutečnosti je ale spotřebitel nucen uhradit část zboží a „náklady na expedici“.

V rámci dalšího druhu klamavé obchodní praktiky je spotřebitel informován o výhře poměrně vysoké finanční částky pod podmínkou, že si objedná minimálně jeden výrobek. Avizovanou výhru ale neobdrží i při splněné této podmínky.

SZPI se v řadě případů podařilo prokázat pochybení klasifikovaných jako klamavá obchodní praktika, nevyhovující označení výrobků, nebo nesplnění ohlašovací povinnosti a zahájila s kontrolovanými osobami správní řízení o uložení pokuty.

Inspekce spotřebitelům doporučuje maximální obezřetnost i v případě telefonických hovorů, směřujících k nabídkám či přímo objednávkám produktů. Je třeba upozornit, že nový občanský zákoník připouští uzavření ústní dohody i po telefonu (ústní forma distanční smlouvy), k čemuž v praxi nezřídka dochází. A to často i bez toho, aby si spotřebitel uvědomil, že takovou smlouvu právě uzavírá. Zákazník někdy navíc během krátkého rozhovoru nedomyslí důsledky všech často v rychlosti sdělených informací či pravidel objednávky. Společnosti si telefonní hovory obvykle nahrávají a ty jim pak slouží jako důkazní materiál potvrzující objednávku, která je dle zákona zcela legitimní.

Obecně lze rovněž spotřebitelům doporučit, aby přistupovali se zdravou mírou opatrnosti k obchodním nabídkám za podezřele výhodných okolností, obsahující výrazy jako  „bezplatná zkouška“ nebo „zdarma“.

 

Zdroj: SZPI

Potravinářská inspekce varuje před další šarží nevyhovujícícho čaje polského výrobce Mokate

Čaj Babička Růženka Sedmero bylin

 

Státní zemědělská a potravinářská inspekce upozorňuje spotřebitele na výskyt potraviny nevhodné k lidské spotřebě v tržní síti: sáčkový čaj Babička Růženka Sedmero bylin s echinaceou, označení šarže: L 09111630 C, datum minimální trvanlivosti: 09 11 18, výrobce: MOKATE S.A., ul. Katowicka 265a, 43-450 Ustroň, Polsko.

Laboratorní analýza SZPI u předmětné šarže prokázala přítomnost tzv. tropanových alkaloidů – atropinu v množství 72 mikrogramů na kilogram (μg/kg) a skopolaminu v množství 23 μg/kg. Provedené zhodnocení zdravotních rizik Státním zdravotním ústavem označilo na základě zjištěného množství daných látek tento čaj jako nevhodný k lidské spotřebě.

Inspektoři SZPI odebrali vzorek závadné šarže ve velkoobchodním skladu společnosti MOKATE Czech s.r.o. na Počernické ul. č. 96/272 v Praze. Dle předběžné informace se v tržní síti mohly nacházet řádově tisíce kusů závadné šarže. SZPI uložila kontrolované společnosti opatření ke stažení daných výrobků z tržní sítě. Následně bude ze strany SZPI zahájeno správní řízení o uložení pokuty.

 

Inspekce doporučuje všem spotřebitelům, kteří mají jmenovanou šarži potraviny doma, aby ji nekonzumovali.

zdroj: SZPI

Absurdní poplatky mizí. Některé však banky uplatňují i v rámci balíčků

Absurdní poplatky mizí.  

Počet poplatků, které čtenáři serveru Bankovnipoplatky.com za posledních 12 let označili jako absurdní, v sazebnících bank výrazně poklesl. Přesto některé absurdní poplatky nalezneme průřezově u všech bank i v rámci balíčkových účtů. Některé banky uplatňují pět absurdních poplatků, jiné jen jeden.

Banky uplatňují v rámci svých balíčků, které označují jako pro klienta výhodné, různé absurdní poplatky v různém množství. Zatímco jedna banka uplatňuje v rámci svého balíčku pět absurdních poplatků (z celkových devíti, které se týkají běžných účtů), u jiné banky nalezneme jen jeden či dva.

Server Bankovnipoplatky.com a projekt GEEN Vstřícná banka prozkoumal sazebníky třinácti retailových bank a dohledával, kde se objevují vítězné absurdní poplatky. To vše jak v rámci sazebníku bank jako takových, tak i v rámci nejvýhodnějšího balíčkového účtu. Porovnání ukázalo, že některé bankovní poplatky, dříve často uplatňované, jsou dnes téměř mrtvé a neuplatňuje je žádná z bank. Těmito poplatky jsou - poplatek za výpis z účtu zaslaný elektronicky a poplatek za vklad na přepážce banky na vlastní účet. V rámci balíčkových účtů pak zcela vymizely ještě - poplatek za příchozí platbu a poplatek za zadání příkazu či změny trvalého příkazu přes internetbanking.

Počet absurdních poplatků (vítězů ankety) v balíčkových účtech bank

Banka

Celkem poplatků

Název účtu

Česká spořitelna

3 (2)

Moje zdravé finance

ČSOB

4 (3)

Plus Konto

Komerční banka

5 (3)

MůjÚčet

Moneta Money Bank

4 (2)

Genius Free & Flexi 

Poštovní spořitelna

3 (2)

Era online účet

Raiffeisenbank

2 (0)

eKonto SMART

UniCredit Bank

2 (1)

U konto

mBank

2 (1) / 3

mKonto

Fio banka

3 (1)

Fio osobní účet

Air Bank

1 (1) / 2

Malý tarif

Equa Bank

1 (1) / 2

Běžný účet

Sberbank

4 (3)

Fér konto Aktiv

Expobank CZ

3 (2)

Expo Active

V závorce počet poplatků při splnění podmínek / neposkytuje službu

 

Zdroj: Bankovní poplatky, GEEN Vstřícná banka

 

Sazebníky bank ještě mnoho absurdních poplatků obsahují

Největší počet vítězných absurdních poplatků obsahuje sazebník Komerční banky, která jich uplatňuje celkem 7 (z 9 možných). Pokud však klient této banky splní stanovené podmínky, klesne tento počet na 5. V rámci svého balíčkového účtu MůjÚčet už ale klesá počet absurdních poplatků na 5 a po splnění podmínek dokonce na pouhé tři, z nichž jeden je navíc málo frekventovaný - poplatek za nadměrný vklad.

Hned čtyři banky, tedy Česká spořitelna, ČSOB, Sberbank a Expobank CZ uplatňuje ve svých sazebnících 6 absurdních poplatků, po splnění podmínek pak klesá tento počet na 5 absurdních poplatků.

Naopak nejméně absurdních poplatků nalezneme u nízkonákladových bank. Pouze jeden absurdní poplatek přežívá v sazebníku Equa Bank. Dvě služby z devíti, ale tato banka vůbec neposkytuje. Dva absurdní poplatky pak nacházíme i v sazebníku Air Bank a mBank. I tyto banky neposkytují dvě, resp. tři služby, podléhající absurdnímu poplatku.

Nízký počet absurdních poplatků je dán mimo jiné také tím, že tyto banky některé služby vůbec nenabízejí – typicky úkony s hotovostí (která je u jiných bank standardně zpoplatněna) a tudíž i počet absurdních poplatků klesá i z tohoto důvodu.

U balíčků zabodovaly Raiffeisenbank a UniCredit Bank

V rámci balíčkových účtů překvapivě, co se týká množství absurdních poplatků, není nejvýhodnější nízkonákladová banka, ale větší banky - Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Tyto banky sice mají obsaženy ve svých balíčkových účtech dva absurdní poplatky, poskytují ale všechny hodnocené služby, jejichž zpoplatnění bylo vyhodnoceno jako absurdní. Například Air Bank či Equa Bank sice uplatňují pouze jeden vítězný absurdní poplatek, ale na druhou stranu dvě služby, vůbec neposkytují a tedy z nich ani logicky nemohou uplatňovat žádné poplatky.

Sazebníky jsou stále velmi komplikované

Sazebníky bank jsou i po dvanácti letech fungování ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek stále nepřehledné a komplikované, jakkoliv se situace významně zlepšila. Zavádění balíčkových účtů paradoxně nevedlo ke zjednodušení, ale v některých ohledech opačně. Klienti mají totiž problém určit, co ještě do balíčku patří, a které služby jsou už naopak zpoplatňovány samostatně. Mnohé poplatky se navíc v sazebnících různých bank jinak nazývají. Například termín poplatek za nadměrný vklad v sazebnících bank v podstatě nenajdeme a tento poplatek se skrývá pod různými označeními. Nejjednodušší a nejpřehlednější sazebníky tak stále najdeme u nízkonákladových bank. Porovnat přesně poplatkovou zátěž u jednotlivých bank a produktů je tak stále náročný, a pro běžného klienta banky, obtížně splnitelný úkol.

Potravinářská inspekce zjistila falšovanou tilápii nilskou z Číny

falšovaná tilápie

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila společnosti AHOLD Czech Republic, a.s., aby neprodleně stáhla z tržní sítě falšovanou potravinu TILÁPIE NILSKÁ, FILETY BEZ KOSTÍ A KŮŽE S PŘIDANOU VODOU – GLAZOVANÉ, balení 500 g, datum minimální trvanlivosti: 21. 9. 2017, šarže: LVV045T1603, země původu: Čína, dovozce do EU: Frigoexim s.r.o., Litoměřice.

 

Výrobce na obal uvedl dva údaje týkající se hmotnosti - Hmotnost: 500 g a  Čistá hmotnost po odkapání (bez glazury): 375 g. Laboratorní rozbor, který SZPI provedla tzv. okapovou i dusíkovou metodou, prokázal, že skutečný obsah masa v balení je pouze 295 g. Z výsledků analýzy vyplynulo, že na povrchu ryby se nacházelo větší množství ledové glazury, než výrobce uvedl na obalu. Dále rozbor prokázal, že přidaná voda se nacházela i uvnitř rybího masa, kam ji výrobce dodal v předchozí části výroby a o této skutečnosti nebyl spotřebitel na obalu žádným způsobem informován.

 

Vzhledem k uvedeným skutečnostem SZPI nařídila prodejci, aby předmětnou šarži neprodleně stáhnul z tržní sítě a s kontrolovanou osobou zahájí správní řízení o uložení pokuty.

 

zdroj: SZPI

Polská jablka s nepovoleným množstvím pesticidu

Polská jablka s pesticidy

V rámci kontrol přítomnosti cizorodých látek v čerstvém ovoci Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila na tuzemském trhu jablka kontaminovaná nepovoleným množstvím pesticidu chlorpyrifos. Inspektoři vzorek závadné šarže odebrali v provozovně společnosti MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. Jedná se o jablka odrůdy Golden Delicious a předmětnou šarži do ČR odeslala společnost APPLEX SP Z.O.O., Sadkowice, Polsko.

 

Rozbor laboratoře SZPI ve vzorku jablek prokázal přítomnost pesticidu chlorpyrifos v množství 0,084 mikrogramu na kilogram (mg/kg), což více než osminásobně překračuje zákonem stanovený limit 0,01 mg/kg. S kontrolovanou osobou inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty.

Zdroj: SZPI

SZPI na místě uzavřela prodejnu Lidl pro závažné porušení hygieny

Porušení hygieny

Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce dnes při kontrole na základě zjištěných nedostatků na místě uložili zákaz užívání prostor v provozovně společnosti Lidl Česká republika v.o.s. na adrese Lorencova alej 1091, Lanškroun.

Zjištěná pochybení svědčila o porušení elementárních hygienických předpisů. V prodejně se vyskytovalo množství trusu škůdců a to zejména v regálech mezi potravinami. Papírové krabice s potravinami byly značně poškozené požerem hlodavců. Dále inspektoři zjistili výskyt trusu hlodavců v zázemí, kde prodejce skladoval potraviny. Z celkové situace bylo patrné, že provozovatel nezabezpečil prodejnu před pronikáním hlodavců a nepřijal adekvátní opatření na jejich eliminaci. Ve skladu inspektoři zjistili nečistoty a prach a stav provozovny neumožňoval bezpečné uvádění potravin do oběhu.

Inspektoři krom zákazu užívání prostor uložili provozovateli, aby uvedl prodejnu do souladu s požadavky zákona, zejména aby zlikvidoval kontaminované potraviny, provedl důkladnou deratizaci ve spolupráci s odbornou firmou, zajistil provozovnu před pronikáním škůdců a odstranil nečistoty. Do splnění těchto opatření zůstane

provozovna uzavřena.

 

zdroj: SZPI

 

SZPI zahájí s provozovatelem správní řízení o uložení sankce. Výskyt hlodavců v potravinářských provozech je nebezpečný zejména z důvodu rizika šíření nebezpečných onemocnění.

Nelegální výrobna tofu

SZPI zavřela nelegální výrobnu tofu prodávaného v pražské tržnici SAPA

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve spolupráci s Policií ČR zjistila nelegální provozovnu na výrobu tofu v Praze. Kontrolovaná osoba Bich Thuy Nguyen provozoval výrobu na adrese K Hrnčířům 43, 149 00 Praha a inspektoři SZPI zde při kontrole zjistili nepřijatelné hygienické podmínky, které neumožňovaly zajistit bezpečnost při výrobě potravin. Stropy, stěny a podlahy byly v dezolátním stavu, zaplísnění inspektoři zaznamenali v celé provozovně stejně jako výskyt myšího trusu a provozovna nebyla nijak zajištěna proti pronikání škůdců.

 

Z šetření vyplynulo, že provozovatel nabízel zde vyrobené tofu v areálu tržnice SAPA. Inspektoři na místě uložili zákaz užívání prostor a zároveň zakázali dále zpracovávat a uvádět do oběhu sójové boby v celkové hmotnosti 1 650 kg. S provozovatelem inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty.

zdroj: SZPI

Soutěž Český výrobek

Společnost Český výrobek v rámci svého dlouhodobého programu spouští od 4. 4. 2016 do 30. 6. 2016 zákaznickou soutěž na podporu prodeje českých výrobků.Účelem akce je šíření osvěty týkající se českých výrobků, zvýšení povědomí a prodeje českých výrobků s logem „Český výrobek“, určeným pro potravinářské i nepotravinářské produkty.Velké množství hodnotných cen věnovali do soutěže partneři a držitelé Certifikátu Český výrobek. Hlavní cenou je zájezd dle vlastního výběru v hodnotě 70 000 Kč.

Pravidla akce: soutěžící nakoupí libovolný produkt označený výše uvedeným logem Český výrobek a vymyslí a zaregistruje svůj slogan obsahující slova „ České výrobky“ na stránkách www.soutezceskyvyrobek.cz. Po ukončení soutěže ohodnotí pětičlenná porota.

Slogany a výhru a další ceny získají soutěžící s nejvyšším počtem bodů. Slogany budou hodnoceny na základě originality a kreativity. Pravidla a podrobnosti o akci najdete na výše uvedených stránkách.

Za Český výrobek s.r.o.

Ing. Leo Kolečkář, ředitel společnosti

SZPI nevpustila na trh mák s desetinásobně překročeným limitem pro pesticid

Pesticid v máku

 

Laboratorní analýza Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) potvrdila u šarže máku modrého o velikosti 18 tun přítomnost pesticidu carboxinu v množství 0,51 miligramu na kilogram (mg/kg). Jedná se koncentraci o řád vyšší, než je platným právním předpisem stanovený limit 0,05 mg/kg.

 

SZPI u kontrolované osoby - TRIAS CR s.r.o., Píšťovy 848, 53701 Chrudim – odebrala kontrolní vzorek a obchodník ponechal zásilku ve skladu až do vyhotovení analýzy. Vzhledem k tomu, že výsledek rozboru potvrdil porušení právních předpisů, inspekce nevpustila závadnou šarži na trh a ta se nedostala ke spotřebitelům. Výrobcem nevyhovující šarže máku modrého je společnost BIRLIK BAHARAT SAN.TIC.LTD.STI, 1145/4 SOKAK.NO.10, YENISEHIR, IZMIR 35110, Turecko.

 

S kontrolovanou osobou SZPI zahájí správní řízení o uložení pokuty.

 

 Pavel Kopřiva, SZPI

Řada restaurací i letos ohrožuje zdraví spotřebitelů

Výsledky letošních kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v provozovnách společného stravování ukazují, že situace v oblasti nejzávažnějších prohřešků – závažná porušení hygieny potravin ohrožující zdraví spotřebitele – zůstává ve srovnání s minulým rokem na stejně nepřijatelné úrovni. SZPI v segmentu společného stravování působí jako kontrolní orgán od 1.1. 2015.

 

V roce 2015 byli inspektoři SZPI nuceni na místě uzavřít 144 provozoven společného stravování pro obzvlášť hrubé porušení hygienických předpisů. Od začátku letošního roku do dnešního dne inspekce uzavřela 24 restaurací a dalších stravovacích provozů, což kopíruje výsledky roku 2015.

 

V roce 2015 SZPI uskutečnila 15 051 kontrol v daném segmentu a porušení právních předpisů zjistila u 32,1% kontrol. Při kontrolách v lednu a únoru 2016 inspektoři konstatovali porušení zákona u 35,2% kontrol, přičemž u kontrol zaměřených na odpovídající úroveň čistoty provozu byla nevyhovující situace zjištěna u 37% kontrol, což je výrazně vyšší četnost než u provozovatelů, které SZPI dozoruje dlouhodobě. V řadě případů se přitom jednalo porušení předpisů svědčících o naprosté neznalosti i těch nejzákladnějších povinností požadovaných potravinovým právem ze strany některých provozovatelů restaurací.

 

Důvody k okamžitému uzavření provozovny zůstávají obdobné, jako v loňském roce. Např. nánosy mastnoty, prachu a zbytků potravin na zařízeních v kuchyni, nádobí a podlahách, chybějící přívod teplé vody, výskyt škůdců, trusu a okusem poškozených potravin, výrazné zaplísnění prostor a chladících zařízení, nedodržení technologických postupů při výrobě pokrmů a postupy přímo ohrožující bezpečnost podávaných potravin apod.

 

Vzhledem k přetrvávající neutěšené situaci v segmentu společného stravování bude SZPI pokračovat v silném kontrolním tlaku tak, aby byla v maximální možné míře zajištěna ochrana zdraví spotřebitele.

Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí

Arašídy z Číny

SZPI nevpustila do ČR 18 tun plesnivějících arašídů s aflatoxiny z Číny

 

Přítomnost nebezpečných aflatoxinů potvrdila laboratorní analýza Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) u zásilky 18 tun arašídů, které inspekce zadržela ve spolupráci s Celní správou v celním prostoru Rudná u Prahy. Vzhledem k tomu, že se jednalo o komoditu ze země v režimu tzv. zesílené úřední kontroly, odebrali inspektoři vzorky. Následný laboratorní rozbor u vzorků potvrdil přítomnost látek ze skupiny aflatoxinů v množství až 17,88 mikrogramů na kilogram, přičemž maximální limit pro aflatoxiny v arašídech činí 4 mikrogramy na kilogram. Část zásilky byla navíc zasažena již okem viditelnou plísní.

 

Vzhledem k zjištěným skutečnostem SZPI rozhodla o nepropuštění zásilky z celního prostoru do vnitřního trhu a nedošlo tak k ohrožení spotřebitele. Dovozce – společnost Ing. Bohumil Kratochvíl IBK TRADE – tak nemůže zásilku uvádět do oběhu kdekoliv v rámci států EU.

 

Aflatoxiny jsou látky, které vznikají jako produkt metabolismu plísní. Jsou to karcinogeny, které se v lidském organismu kumulují a z potravin nejsou běžnými prostředky odbouratelné.

 Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí

11. 2. 2016

Jak bezpečně při předvánočních nákupech online

Bezpečný nákup.

„Spotřebitel musí aspoň v základu vědět, s čím souhlasí, když uzavře kupní smlouvu. Proto by si vždy měl přečíst podmínky platné pro jeho objednávku. Pokud je prodejce seriózní a chová se transparentně, nemělo by ověření zabrat víc než pár minut. A ty stojí za to věnovat, než člověk odešle třeba pár tisíc korun.

Řada zahraničních prodejců se zaměřuje na český trh tím, že svůj e-shop mají i v české verzi. „Pokud jde o prodejce z jiné země Evropské unie, pak se spotřebitelé zpravidla mohou spolehnout na stejná práva, na která jsou zvyklí při nákupu u českého obchodníka, tedy na dvouletou záruku a podobně. Obracejí se ale i lidé, kteří si mysleli, že nakupují na českém e-shopu, ale prodávající sídlí v jihovýchodní Asii, zaslal nekvalitní zboží a nechce vyřídit reklamaci.“

 

 

Při nedoručení zboží využijte chargeback, zpětnou platbu

 

Pokud spotřebitel zaplatil svůj nákup přes internet platební kartou, zboží mu od prodejce nepřišlo a prodejce se nemá k vrácení peněz, může svoji banku požádat o použití nástroje zvaného chargeback, neboli zpětná platba. Banka spotřebitele obrazně řečeno stáhne zaplacenou částku zpět od banky obchodníka, pokud ten neprokáže, že zboží dodal. Podobně lze postupovat u některých systémů elektronických peněženek, které nabízejí centrum pro řešení sporů mezi prodávajícími a kupujícími.

V případě problému by měl spotřebitel co nejdříve kontaktovat svou banku s žádostí o provedení chargebacku. Žádost je vhodné podpořit relevantními dokumenty, například kopií komunikace s obchodníkem. Chargeback může být někdy jedinou možností, jak dostat své peníze zpět.

 

zdroj: ČOI

Více článků...


region

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI