Spotřebitel net

Ve včerejších zprávách se objevila novinka, že Dánsko umožní prodej potravin s prošlou lhůtou trvanlivosti s argumentem, že tento krok zabrání plýtvání s potravinami. Existují sice odhady, že v Evropě je v konečném důsledku spotřebováno jen 25 procent vyprodukovaných potravin a zbytek je vyhazován, ale věrohodnost těchto statistik zůstává otázkou.

Dle dánské důvodové zprávy je tato úspora možná i díky tomu, že potraviny s prošlou lhůtou nejsou zdraví škodlivé. Tuto otázku si hodnotit netroufám a věřím, že to neplatí obecně.

Co zákon přinese?

Ale zpět k vlastnímu vlivu zákona. Jedna skupina odborníků tvrdí, že to povede ke snížení ceny potravin, která je v Dánsku na jedné z nejvyšších úrovních na světě,  druhá skupina tvrdí pravý opak. První skupina používá argument, že prošlé zboží bude výrazně levnější a čerstvé mu bude muset konkurovat, druhá skupina používá argument, že nebude třeba zlevňovat prošlé zboží za situace, kdy nebude dána zákonem lhůta pro jeho konečný prodej a odpadnou tak i slevy nabízené v supermarketech, kdy se tyto obchody snaží den před koncem této lhůty zbavovat svého zboží vysoce pod cenou, protože již k tomuto kroku nebudou motivováni.

Co ale ve zprávách nezaznělo, je otázka, proč je taková zpráva nutná k odvysílání v ČR. Nejedná se o žádný převratný zákon, který by posunul evropskou legislativu výrazně vpřed.

Jen pro zajímavost bych uvedl § 10 odst. 2 zákona 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, ve kterém je řečeno následující: „Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu, jsou-li takto označeny a jsou-li zdravotně nezávadné.“ Přitom se nejedná o žádné nepoužitelné ustanovení. Zcela v souladu se zákonem poměrně často můžeme vídat podobné regály v mnoha obchodních řetězcích.

Rozdíl "minimální trvanlivost" a "spotřebujte do"

Proto bych jen dodal, na co bychom si jako spotřebitelé měli skutečně dávat pozor. Na výrobcích můžeme rozlišit dvě možná data, a to minimální trvanlivost a spotřebujte do.

Výrobky označené dobou minimální trvanlivosti jsou například nápoje, sušenky. A u těch se dá očekávat, že i po uplynutí tohoto data, pokud byly řádně skladovány, jsou zdravotně nezávadné. Jedinou nevýhodou tak může být, že obsahují méně vitamínů a nutričních látek. Odpovědnost za bezpečnost potravin s prošlým datem minimální trvanlivosti přebírá v případě prodeje v souladu se zákonem prodejce. Dokonce je dobré dodat, že žádný předpis nestanovuje konkrétní dobu, po kterou mohou být takto označené potraviny prodávány.

Jako spotřebitelé si ale musíme dávat pozor na datum použitelnosti, které se na obalu uvádí slovy "Spotřebujte do". Po tomto datu se potravina již prodávat nesmí, a to z důvodu, že je automaticky považována za zdravotně závadnou a tím nesplňuje základní podmínku § 10 odst. 2 zákona o potravinách a tabákových výrobcích.

Miroslav Huml, právník Spotřebitel net